Terezín

Bedřich Fritta, Modlitebna a divadlo

Karel Reiner byl deportován spolu se svou manželkou Hanou a s pracovníky Židovské obce 5. července 1943. Po svém příjezdu do Terezína musel však i on podstoupit povinných sto dnů fyzické práce, u Karla Reinera to vyšlo do půli října. Hana již byla zařazena jako vychovatelka ve speciálních domovech pro děti. Tyto domovy vznikaly již záhy, jelikož však židovská mládež na vzdělávání neměla právo ani doma, ani v koncentračních táborech, tak se tito lidé stali opatrovníky mládeže (betrojeři a betrojerky). Haně se podařilo přivést svého muže do dětského domova  v době, kdy v něm byla práce s dětmi již konsolidována a měla pevný režim a svá pravidla. Karel Reiner se do poslání vychovatele dětí zapojil rychle, děti měl rád a měl i řadu zkušeností z činnosti v pražských dětských domovech. Pečoval o tři pokoje s hochy od 12 do 20 let. Nacvičil s nimi několik pohádek a také Květovaného koně. Jako pracovník „Freizeitgestaltung“ se podílel i na kulturních akcích pořádaných touto samosprávnou organizací. Nejzávažnější hrou, na jejíž inscenaci se podílel Karel Reiner vytvořením scénické hudby a také spolupracoval při nácviku písní s herci, byla lidová hra se zpěvy, tancem a hudbou Esther, vycházející z tradic tzv. sousedského divadla. Režii vedl Norbert Frýd a autor kostýmů byl František Zelenka, výtvarník Osvobozeného divadla.

Otto Ungar, divadlo v Terezíně

Jestliže v celém Německu a na okupovaných územích platily přísné zákazy, co se smělo zpívat a hrát a za každý přestupek v tomto směru byl trest, pak v Terezíně tato cenzura úplně neplatila. Nacistům a mužům SS bylo od chvíle, kdy konečné řešení židovské otázky dostalo podobu tovární likvidace formou vyhlazovacích táborů, bylo částečně lhostejné, jakou kulturou a jakými uměleckými aktivitami se tito lidé zabývali. Důležité pro ně bylo, aby následné deportace na východ probíhaly bez velkých potíží. Přes všechna úsilí dětských pedagogů a ošetřovatelů v tehdejším Terezíně byla nakonec tato práce marná, tím však nelze snižovat její význam. I tyto děti musely do transportů. Z 11 000 dětí, které prošly terezínským táborem jich zůstalo naživu ne víc než 2 500 v té době starších čtrnácti let. Ty mladší od věku nemluvňat do čtrnácti let skončily bez výjimky a soucitu v komoře se smrtícím plynem.

Terezínské děti
Plakát představení hry „Esther“ v Terezíně
Návrhy kostýmů pro hru „Esther“ František Zelenka

Lidová hra Esther, v níž židovská královna svou osobní statečností zachránila židovský národ před vyhubením, se stala jedním z představení v terezínském ghettu v roce 1942. K realizaci ji tehdy připravili umělci, kteří se na její přípravě podíleli již před válkou v divadle E. F. Buriana. Karel Reiner a Norbert Frýd přivezli do Terezína Burianův scénář s přesnými textovými, scénickými a hudebními údaji.