Nové úkoly (1933-1938)

Emil František Burian (1904-1959)

    V letech 1934-1938 našel Karel Reiner nové působiště. Seznámil se s Emilem Františkem Burianem a tato umělecká osobnost měla velký vliv na jeho další tvorbu. Burian, autor mnoha jevištních děl, režisér, divadelní režisér a skladatel, založil v roce 1934 vlastní experimentální divadlo, které bylo pro své revoluční, avantgardní inscenace a metodické inovace brzy známé přes hranice Československa. Burian svým smyslem pro uměleckou svobodu a toleranci ve své divadelní činnosti byl optimální zaměstnavatel pro Karla Reinera.

Dr. Karel Reiner (ve stoje), E.F.Burian (v levo) ruský režiser V. Mejerchold (v pravo) a členové divadla D 37 (1936/1937)

Karel Reiner převzal hudební vedení divadla ve funkci kapelníka a napsal řadu skladeb pro širokou škálu souborů a doprovodnou hudbu pro různé inscenace. Byly vytvořeny skladby, ve kterých Karel Reiner konfrontuje s nejmodernějšími uměleckými proudy svého času. Burian se stal pro Karla Reinera dalším důležitým mentorem, spolu s Hábou a Sukem, a společníkem ve významných letech jeho uměleckého vývoje.

 

Jako odpovědný redaktor časopisu „Rytmus“ kritizoval vliv nacionalistických a rasistických myšlenek Třetí říše na tisk sudetské německé muzikologie. Karel Reiner jako politicky zaujatý a angažovaný člověk již dlouho sledoval politický vývoj v Německé říši s obavami na konci třicátých let a jako žid s hrůzou zaregistroval radikální antisemitská opatření. Též se distancoval od českého nacionalismu, což mu také způsobilo potíže. Přesto věřil, že demokracie v Československu bude dostatečně silná, aby vzdorovala těm, kteří, jak ironicky řekl, „chtějí ochránit Československo pře židovstvím a bolševismem“. Sen však skončil 15. března 1939 okupací a obsazením Prahy německým vojskem.

Německé vojsko na Václavském náměstí v Praze 15. 3. 1939

Nejvýznamější kompozice do roku 1939

I. sonáta pro klavír

předváděno 23. června 1931, Praha Mozarteum, Koncert mistrovské školy Státní konzervatoře.

Fantazie pro čtvrtonový klavír

předváděno  4. 4. 1932 na Kongresu arabské hudby v Kaiře.

další významná díla:

Máj, hudba k voicebandové kompozici Máchova Máje ve čtvrtónovém systému pro harfu a čtvrtónové harmonium v dramatizaci E.F. Buraina 1935, předváděno 16. 4. 1935, Praha „D 35“.

Mistr Pleticha, písně a tance ke starofrancouzké frašce v úpravě pro zpěv a dva klavíry, texty písní Norbert Frýd. Předehra a tanec. 11.2.1936, Praha „D 36“

Evžen Oněgin, scénická hudba k románu ve verších A.S. Puškina v dramatizaci E.F. Buriana, 1937, Praha „D 37“.

Cykly písní: Tři písně milostné a Listopadové popěvky, 1937

Dům se zajímavou cihlovou fasádou v Jungmannové ulici navrhl v letech 1911/1912 architekt Jan Kotera ve stylu geometrické voderny. V letech 1933-1938 v sále působilo slavné divadlo Emila Františka Buriana